30. CSDCTS 

Celostátní setkání dětských country tanečních souborů 

Střelice u Brna 

17.-19.duben 2020
 
 
 
 
Aktuální slovíčka od Míry Procházky

Milí taneční přátelé!

Třicet let. Je to málo nebo moc? Záleží na úhlu pohledu. Pro country taneční klub, zvlášť pro dětský, se bez nadsázky jedná o úctyhodný věk.

Taneční soubor SDC Šumaváček se tohoto výročí dočkal.

Neoslavit takovéto jubileum, by byla přinejmenším chyba. A tak si Šumaváček pozval šest profesionálních callerů (lektorů vyučujících nejrůznější styly country tanců) a k tomu jednoho skvělého muzikanta a na konci září proběhla v Loučovicích a ve Vyšším Brodě čtyřdenní oslava tohoto výročí.

Téměř stovka současných i bývalých členů Šumaváčku se potkala v Loučovicích. Od těch nejmladších, tříletých, až po tanečníky důchodového věku. Někteří přišli jen na pár okamžiků, jiní zůstali od pátku do neděle.

Byl to úžasný taneční maratón. Lektoři se střídali jak na běžícím pásu, každých třicet minut jiný, a s ním jiný taneční směr, patřící do „škatulky“ country. Tanečníci takřka neměli šanci odpočívat, protože stále se na tanečním parketu dělo něco zajímavého, co by byla škoda vynechat. Bylo to téměř neuvěřitelné, vždy jsem se divil, že už je na mně řada. Sám jsem pak v sobotu odpoledne učil v tříhodinovém bloku nazvaném „Taneční ohlédnutí za uplynulými třiceti sezónami“. A bylo to hodně nostalgické. Tanečky notoricky známé, které se však pro svou „otancovanost“ už téměř nevyučují. Užíval jsem si je zpoza mikrofonu a tanečníci na parketu evidentně také. I hudbu jsem používal takovou, jakou do ČSSR přivezli Jasan a František Bonušovi, kteří byli první, kdo mezi dospělými začali tuto kulturu šířit (s dětmi začal až Šumaváček).

Pohybová průprava, clogging, country tance, line dance, square dancing v mnoha levelech, to vše s lektory Johanou Valentovou, s Janem Valentou starším i mladším, s Jindřichem „Čárou“ Šaškem, s Davidem „Medvědem“ Dvořákem i se mnou.

Většina programu se odehrávala v loučovickém kulturním domě. Teda pardon – vlastně ve stařičké stodole, do které jsme kulturní dům převlékli. Nebo alespoň jeviště a jeho nejbližší okolí. Hlavní zásluhu na výzdobě má pan Luboš Kubeček, který nám ze své sbírky zapůjčil velkou většinu výzdoby, včetně nádherné stylové bryčky. Bez dobrovolných hasičů, v čele s Petrem Štěpánkem, kteří přiložili své silné ruce k dílu, bychom nebyli schopni mnohé exponáty nainstalovat. A bez citlivého oka pana učitele Jaroslava Jonáše by z jeviště bylo spíše skladiště, v lepším případě muzeum, jen ne  stodola. Velký dík patří i panu Rytíři ze zemědělského družstva Horní Třebonín, který mi povolil oškubat kus kukuřičných, pšeničných i jiných polí a navíc nám do ošatek věnoval z loňské sklizně zrno různých plodin. A opomenout nemohu ani příspěvek pana Jaromíra Noska, který výzdobu sponzorsky obohatil o pěkných pár klád, tvořících dominantu pravé strany jeviště.

Zbytek kulturního domu připomínal fotogalerii. Mnoho tisíc fotografií rozmístěných na 347 nástěnkách dokumentovalo historii Šumaváčku stejně, jako 18 kronik. Nalepení mnoha set fotek z posledních pěti let připadlo na Milenu Kejlovou a svou prací přispěla i Monika Slabihoudová, která u nás strávila s nůžkami a s lepicí páskou nejeden večer. Instalace nástěnek na konstrukce se ujala Jitka Kubečková a Jolana Hurná, které strávily celou sobotu až do noci mezi nástěnkami, provázky… Za přispění Mileny a také pana školníka Luboše Pršaly, který přijel na víkendovou brigádu z Tábora.

Než jsme se nadáli, byl sobotní podvečer a s ním nezbytné projevy, poděkování, předání malých dárečků. A také přípitek, sfouknutí svíček na dortu, afterparty se švédskými stoly. A pak už hlavní hřeb večera – vystoupení Martina Žáka. Kdo poslouchá Country rádio či rádio Proglass, tomu jej představovat nemusím. Pro ostatní je asi nejzásadnější informace, že jeho hudba vychází z tradičních hudebních technik používaných v předminulém století a dříve. A aby je zvládl, několikrát vycestoval do Spojených států na několikaměsíční studijní cestu, poprvé hned po pádu železné opony, a vždy vyhledával již tehdy devadesátileté muzikanty, se kterými pak hrál a učil se od nich. A nabyté zkušenosti dokáže nejen skvěle zúročit ve své tvorbě, ale dokáže je i předávat dál – jeho hudební školy jsou obvykle obsazeny rok dopředu. A tohoto skvělého hudebníka, básníka, textaře a spisovatele si na naše oslavy pravidelně po pěti letech zveme. První dvě a půl hodiny byly více tradiční. Jak je jeho zvykem, vyučoval diváky hře na různé hudební nástroje. Po přestávce a odchodu rodičů s menšími dětmi jsme po dvaadvacáté hodině vypnuli zvukovou aparaturu, sfoukli svíčky na stolech na sále a přesunuli se do centra stařičké stodoly, tedy přímo na jeviště, mezi cepy, sedla, chomouty, historické sekyry, řadu dalších krásných dekorací a před pluhem a bryčkou jsme již jen „na ucho“ poslouchali Martinovo kytary, banja, autoharfu, dulcimer…, samozřejmě doprovázený písničkami, tentokrát z jeho soudobější tvorby. Emočně spíše folkově laděné. Prokládané vyprávěním příběhů starých osadníků, muzikantů i jeho vlastních. To, že jsme vydrželi až do půl třetí ráno, svědčí o kvalitách tohoto umělce.

 

Miroslav Procházka

 

PS. Fotky budou co nejdřív!

 

PODĚKOVÁNÍ

Příprava oslav 30. narozenin Šumaváčku představovala bez nadsázky stovky hodin příprav a bezmála sto tisícový rozpočet. Ten se povedlo snížit díky nejrůznějším slevám i naturálním sponzorským darům. Byla to jedna z organizačně nejnáročnějších, ale nejvydařenějších akcí, které jsme v posledních letech uspořádali. Děkovné emaily a SMSky jsou příjemnou zpětnou vazbou dokazující, že naše úsilí a finance všech donátorů a sponzorů byly investovány správným směrem.

Velmi si vážím všech, kdo přispěli. Ne, není to otřepaná fráze, skutečně jsem si vědom, že za každým příspěvkem stojí dobrá vůle, otevřené srdce a peněženka. Někdo přispěl větší částkou, někdo menší, ale při takovéto akci se každá koruna počítá. Stejně tak, jako každá sleva či nějaký naturální dar. I hodiny práce, které členové i nečlenové klubu věnovali přípravě. A komu patří můj dík a má úcta?

Obci Loučovice

Městu Vyšší Brod

panu Ing. Janu Kubíkovi, starostovi Loučovic

paní Mileně Kejlové

panu Lubošovi Pršalovi

paní Janě Grammetbauerové

panu Martinovi Rolníkovi R+R

panu Čivrnému z pekárny Vyšší Brod

panu Pavelcovi a paní Pavelcové z firmy Pavelec

Panu Rytíři, Zemědělské družstvo Horní Třebonín

Panu Jaromíru Noskovi, prodej dřeva

paní Iloně Šimkové chráněná dílna Ladílna

manželům Žižkovým Vyšší Brod

paní Monice Slabihoudové

panu Kubečkovi a paní Kubečkové, Mnichovice

paní Petře Pechingerové

panu Petrovi Štěpánkovi s hasiči

panu Jaroslavovi Jonášovi

slečně Jolaně Hurné

slečně Jitce Kubečkové

panu Petrovi Gallasovi

panu Martinovi Žákovi

panu Jaroslavovi Flaškovi

panu Jindřichovi Šaškovi

panu Janu Valentovi

panu Janu Valentovi jr.

Slečně Johaně Valentové

panu Davidovi Dvořákovi

Moc vám všem děkuji! Miroslav Procházka

 

 

 

 

 

      

 

. . . . . . . .

 

Následující řádky ještě nějakou dobu na těchto stránkách ponechám, protože jsou pro nás opravdu důležité. Prosím, mrkněte na ně a až si budete kupovat něco přes internet, vzpomeňte si na nás. Díky.

Míra Procházka

(Napsáno 15. prosince 2017, ale stále platné.) Škoda, že jsem Šumaváček do GIVT.CZ přihlásil až teď a ne o měsíc dřív, když jsme všichni pomáhali Ježíškovi pořídit dárky a mnozí právě přes internet. Jenže teprve včera mi volal operátor této firmy s nabídkou. V rámci možností jsem si tuto firmu prolustroval, a jelikož nejevila známky podvodné společnosti, rozhodl jsem se Šumaváček do tohoto portálu přihlásit. Jestli nám chcete nejen před Vánoci, ale i příští rok finančně pomoci a přitom Vás to nebude stát ani korunu, zkuste nakupovat právě přes portál GIVT.CZ. Zastupují mnoho set e-shopů, včetně takových, jako mall.cz, deichmann.cz, levneucebnice.cz a spoustu, spoustu dalších. Nakupování na tomto portálu je velice jednoduché (kdo mě zná, jaký jsem počítačový antitalent, ví, že pokud napíši „velice jednoduché“, je to pravda). Pokud chci nakoupit přes internet, zadám GIVT.CZ, na titulní straně mrknu, jestli můj oblíbený eshop zastupují (jejich abecední seznam najdu v okénku „Nakupuji na“…), v kolonce (či okénku) „Přispívám na“ zadám toho, komu chci přispívat (čili square dance club šumaváček, spolek) a pak už nakupujete na svém oblíbeném eshopu, jak jste zvyklí. Nezaplatíte ani korunu navíc. GIVT.CZ dostává od eshopu provizi za zprostředkování obchodu a o tuto provizi se půl na půl dělí s neziskovkou, kterou chce podpořit.

 

Proto prosím, pokud ještě přes GIVT.CZ nenakupujete pro někoho jiného, zkuste to pro nás. Zkoušel jsem to a skutečně ceny nejsou navýšené.

 

Pokud Vás zajímá, nač příspěvky od této společnosti použijeme, pak vězte, že to bude CSDCTS ve Střelicích.

 

Díky a krásné těšení na Ježíška!

 

         Míra Procházka

 

Dole uvidíte fotky z již smazaných "Aktuálních slovíček".

 

 

              

 

 

 

 

 

 

 

 
     

    

 
 

 

TOPlist